|
Slavětín 2009
15. - 17. května (pátek - neděle)
Letošní setkání se opět vydařilo. Nechyběli pravidelní účastníci a přijeli
i ti, kteří se něčeho takového zúčastnili poprvé. Myslím, že se všem
líbilo. Přestože
předpověď počasí neslibovala nic valného, nad Slavětínem bylo krásně :-)
Jen v sobotu trochu sprchlo, ale to byla jediná vada na počasí. Chladno
nám nevadilo - nejdřív jsme se ohřáli u ohýnku a v pokojích jsme si také
přitopili.

Na páteční večer byl naplánovaný táborák, při kterém jsme poklábosili o
všem možném a seznamovali se.
V sobotu dopoledne bylo v duchu soutěžním.
První disciplínou byl slalom - cestu tam procházel pes a na zpáteční cestě
se proplétal mezi tyčkami i páníček.
Nejdříve trénink ....
.... a pak
naostro - na čas
V druhém úkolu si měla družstva během 20 s zapamatovat polohu písmen slova
TIBETSKÝ TERIÉR a pak správně zapsat.
Ve třetím kole se odehrávala pantomima. Společné téma bylo: Život páníčka
se psem, činnosti se psem. Každá skupina měla zahrát dva kousky a ztvárnit
to tak, aby ostatní poznali zadanou činnost. Aby to nebylo moc jednoduché,
tak pejskové jen přihlíželi, jak si lidé hrají na psy :-)
Losovalo se z těchto činností:
|
1. utírání nožiček
2. hlazení, mazlení
3. aportování
4. sprchování,
koupání
5. venčení
6. vystavování |
7. česání
8. vítání
páníčka
9. krmení
10. výcvik (sedni, lehni,
...)
11. společný odpočinek
12. přivolání |
13. výběr štěněte
14. kárání za
neposlušnost
15. procházka se "sběrem"
bodláků, větviček, ...
16. pejsek mě navždy
opustil |
A jak to
ve skutečnosti vypadalo :-)
Ve čtvrté disciplíně mělo každé družstvo předvést, co jejich pejsek
dovede, co dovedou oni se svým psem, nějaký extra kousek, kterým by
oslnili. Ostatní družstva pak zadávala pořadí třech nejlepších výkonů.
V páté soutěži měl vybraný zástupce z družstva poznat svého psa. Měl při
tom zavázané oči a na rozpoznání mu musel postačit ocásek.
Poslední úkol přišel pejskům vhod. Tato disciplína je mezi pesany oblíbená
(byla zařazována i v předchozích letech). Jmenuje se "piškotožrout" - pes
má sníst v co nejkratším čase piškoty z mističky.
A jak vypadalo závěrečné pořadí:
1. Jitka Vrbská + Pavel Vojtěch a Eliška + Ferinka
2. Petra Giehrl + Jana Klausnerová a Kaysi + Buwinka
3. Kamil +
Eva Pravdovi a Kang
4. rodina Villímova a Bag
4.
Věra Strejcová + Martina Machačová a Tači + Ajna + Netynka
5. Věra + Ivo Snížkovi a Áša
6. Dáša Navrátilová + Tomáš Bejbl a Sendy
7. Vašík + Honza Pravdovi a Aránek + Noisy
Všechna družstva byla odměněna potleskem a dárkovou taškou.
Okolo poledne dorazili další účastníci, tak se naše řady rozšířily. Přesunuli
jsme se do Slavonic na oběd a prohlédnout si město.
Po obědě byl program víceméně volný, jen na 15.30 byl domluvený hromadný
vstup do podzemí.
Místo návštěvy podzemí si někdo zajel do Rakouska na zříceninu hradu Kollmitz,
někdo na zříceninu hradu Landštejn, další do
Dačic anebo do keramické dílny v Maříži.
Večer jsme opět poseděli u ohýnku, opékali buřty a jen tak debatovali.
Program ještě ale nekončil. Po setmění jsme se vydali na "noční pochod".
Cestou měla družstva hledat cedulky s písmeny a skládat tak tajenku.
Krom toho je také čekaly tři úkoly:
1. Napsat jména psů, kteří se letos zúčastnili setkání.
2. Spočítat siluety tibeťáků (s baterkou, po tmě a ještě s asi metrem
kopřiv před sebou to byl úkol nelehký)
3.
Vymyslet básničku na téma "Setkání TT ve Slavětíně". Na splnění tohoto
úkolu byl čas až do rána.
Noční úkoly nejlépe zvládli Eva a Kamil Pravdovi.
Na přednes
básniček došlo až v neděli ráno. Společnými silami jsme je zhodnotili a jako nejlepší vybrali tuto:
Slavětín je pejsků ráj,
pejsci už to všichni znaj.
Tibeťáčků parta hic,
dobrá je a kdo je víc?
V podzemí i na poli,
všichni plní úkoly.
Ve dne v noci rovnou k cíli,
docházejí nám už síly.
Pak si bříška naplníme,
a do rána pěkně spíme.
Za rok se zas všichni sejdem,
bude nás víc, snad se vejdem.
(Snížkovi)
Tady jsou ty další:
|
Náš
tibeťák,
ten se
má,
ten je
věčně na cestách.
Prý,
jestli znám Slavětín,
tam on
musí za štěstím.
Louky,
lesy, kamarádi,
to maj
nejen psíci rádi.
Tschechisch muss das reichen,
deutsch
kann ich nicht reimen.
|
Tibeťané se schází ve
Slavětíně,
ať už v horku nebo v
zimě.
V podzemí se vůbec nebojí
a do her se rádi zapojí.
Malý, velký, bílý, černý,
sobolí,
žádný úkol či tma je
neskolí.
Proto za rok zas najdou
tento dům,
om mani padme húm. |
|
Jednou za
rok sejdeme se
v
Slavětíně na adrese,
kterou
všichni dobře známe
nebloudíme, cestu máme
celkem
dobře naježděnou
za rok
zase nashledanou.
|
Okolo Slavětína krásný
kraj,
pro tibeťáky je to ráj.
Chlupáče to tu baví,
lítají jak žhaví.
A je zde konec, konec her
a soutěží,
tak ať se všem dobře
daří.
|
|
Ať už
teplo nebo zima,
tibeťákům
je tu príma.
A příští
rok ve Slavětíně zas,
ve zdraví
se tu sejdem zas. |
|
Na nedělní dopoledne byla na programu předvýstavní příprava a nácvik
vystavování.
Pak už nastalo loučení. Rozjeli jsme se do svých domovů a odvezli si
spoustu krásných zážitků.
Už teď se těšíme na příští setkání!
Tady je ještě několik fotek na závěr:
Jana
Pravdová
nahoru |